spojka
Význam
- slovní druh, jenž slouží ke spojování větných členů či vět
- Spojky se rozdělují na souřadicí a podřadicí.
- (v technice) součást převodového ústrojí umožňující ovládání spojení hnacího a hnaného hřídele
- Musel jsem dát auto do servisu k výměně obložení spojky.
- optická čočka vytvářející z rovnoběžného svazku světla sbíhavý
- Spojky se obvykle používají do brýlí na čtení.
- technické zařízení sloužící ke spojení dvou součástí
- Tato firma se zabývá výrobou kabelových spojek.
- dopravní spojnice (propojka) dvou dopravních staveb
- osoba pověřená předáváním zpráv mezi oddělenými spolupracujícími útvary
- Druhá divize vyslala se vzkazem rychlou spojku směrem k frontové linii.
- (ve sportu) hráč kolektivního sportu hrající v postavení s cílem předávat míč
Překlad
-
slovní druh
- amharština: መስተፃምር
- angličtina: conjunction
- bulharština: съюз m
- čínština: 連詞
- finština: konjunktio
- francouzština: conjonction ž
- hebrejština: מִלַּת־חִבּוּר
- italština: congionzione ž
- japonština: 接続詞
- litevština: jungtukas m
- lotyština: saiklis
- němčina: Konjunktion ž, Bindewort s
- polština: spójnik m
- ruština: союз m
- řečtina: σύνδεσμος
- slovenština: spojka ž
- švédština: konjunktion c, bindeord s
-
optická čočka
- angličtina: positive lens
- čínština: 凸透鏡
- japonština: 凸レンズ
- litevština: glaudžiamasis lęšis m
- němčina: Sammellinse ž
- slovenština: spojka ž
-
zařízení pro spojování součástí
- angličtina: connector
- francouzština: raccord m
- litevština: sujungimas m
- němčina: Kupplung ž, Verbindungsstück s
- slovenština: spojka ž
-
—
-
—
Synonyma
- konjunkce, (archaicky) pojislovce
- —
- —
- konektor, adaptér
- propojka
- —
- —
Související
Dělení
- spoj-ka