vát

Význam

  1. (knižně) (intranzitivně) foukat, projevovat se jako vítr
    • Od moře do vnitrozemí vál studený mistrál.
    • Za slzou se slza v líce seje, v duši divná touha křídly věje, jsou to mladých písní dozvuky.[1]
    • Čí je to dítko? kam se ubírá, když od severu věje led a sníh?[2]
    • prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.[3]
    • Půlnoční chladno věje, Otvírají se hroby, Nastává duchů moc[4]
  2. (intranzitivně) mechanickým prostředkem vířit nehybný vzduch
    • Jarmilka věje vějířem, aby rozproudila ten těžký vzduch.
  3. (tranzitivně) (zastarale) vlivem větru pohybovat předměty
    • V poušti věje vítr vlnu písku za vlnou.
    • Rolníci vymlácené obilí váli, aby oddělili zrno od plev.

Překlad

  1. foukat, projevovat se jako vítr

Synonyma

  1. dout, foukat, fičet, fučet, funět, dmýchat
  2. ovívat (se)
  3. prosévat

Související

Dělení

  • vát