začal hlasem slavnostně monotonním: „Je mně líto, paní Bavorová, ale nemohu si pomoci — ode mne to už nezávisí! S vaším synem bude zle! Ano zle!“[1]
Máme dost příkladů, že menší státy vzdorovaly úspěšně větším a porážely je; stejně v literatuře a v umění, vůbec v celém oboru práce kulturní nezávisí kvalita jen na početní síle.[2]