akuzativ a insturmentál čísla jednotného adjektiva železný
Jisto jest pouze, že pan Brouček na dotčené střeše vskutku se ocitil. Vylezl na její hřeben a posadiv se tam rozkročmo, obemknul železnou větrnou korouhvičku.[1]
„Braňte železnou pěstí, co mozolná dlaň stvořila.“
Vláda, řídíc se zděděnými tradicemi, nepodala jim ovšem ruky pomocné; co činili, činili na svůj vrub, sami na sebe jsouce odkázáni, na svou píli a železnou vytrvalost.[2]
