želíce

Význam

  1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa želet, želit
    • Před Palackým v rakvi odpočívajícím v nelíčené úctě a v srdečném hoři skláněli se všichni Čechové bez rozdílu stran, velebíce neskonalé jeho zásluhy a želíce ohromné ztráty, která odchodem jeho ze světa nás postihla.[1]

Překlad

Synonyma

Související

Dělení

  • že-lí-ce