zvuk

Význam

1. (ve fyzice) kmitání částic hmoty šířící se jako vlny a zachytitelné sluchem
   • Zvuk sirény se nesl do dáli.
2. (přeneseně) hodnocení u veřejnosti
   • Divadelní soubor našeho města má v okolí dobrý zvuk, takže jeho představení jsou hojně navštěvována.

Překlad

1. slyšitelné kmitání

   • angličtina: sound
   • francouzština: son m, bruit m
   • italština: suono m
   • kašubština: zwãk m
   • latina: sonitus m
   • lotyština: skaņa
   • němčina: Klang m
   • polština: dźwięk m
   • ruština: звук m
   • slovenština: zvuk m
2. pověst, hodnocení u veřejnosti

   • angličtina: renown

Synonyma

1. –
2. renomé, reputace, jméno, pověst

Související

• zvukový
• zvučný
• zvukař
• zvučit
• zvučka
• zvukovod
• pazvuk
• infrazvuk
• ultrazvuk
• ozvučený
• ozvučení
• souzvuk

Dělení

• zvuk