odpor

Význam

1. vůle či cit, zakoušený, příp. působící proti určité osobě, situaci nebo záměru
2. nutkání vyvarovat se blízkého kontaktu s určitým objektem
3. (ve fyzice) přirozeně vznikající mechanická síla, působící proti směru pohybu těles
4. (ve fyzice) schopnost látek přeměňovat energii jimi protékajícího elektrického proudu na teplo

Překlad

1. nesouhlas

   • angličtina: resistance, opposition
   • francouzština: résistance ž, opposition ž
   • němčina: Widerstand m
   • slovenština: odpor m
2. zhnusení

   • angličtina: disgust, repugnance
   • francouzština: répugnance ž
3. —
4. —

Synonyma

1. nesouhlas, protest, vzdor, odboj, opozice, rezistence
2. averze, nechuť, zhnusení, hnus
3. —
4. rezistivita

Související

• odpírat
• odepřít
• odporný
• odepření

Dělení

• od-por