houfnice

Význam

1. dělo určené k nepřímé palbě
   • A když se mladému muži kolem očí křižovaly meče. když zvonila do uší ocel tu k vítězství, tam umíráčkem, když hřměly houfnice jako ke dni soudnému, když bušily cepy jako na nejtvrdším mlatě do zvlhlého obilí, čtyři duše měl vždycky na paměti Radoslav: otcovu, matčinu, někdejšího svého mistra a Božčinu.^[1]
   • Ukazoval také místa, kde jsou postaveny děla, tarasnice, srubnice, houfnice a jiná těžká střelba prachem, jíž mají nepřátelé množství veliké.^[2]

Překlad

1. dělo určené k nepřímé palbě

   • angličtina: howitzer
   • finština: haupitsi
   • francouzština: obusier
   • italština: obice
   • němčina: Haubitze ž
   • polština: haubica ž
   • ruština: гаубица
   • španělština: obús

Synonyma

Související

Dělení

• houf-ni-ce