divoký

Význam

1. jsoucí mimo civilizaci
   • I Frankové byli nepřátelé Čechů, jako všech Slovanů; ale strašlivější než oni byli Slovanům toho času Avarové, národ divoký kmene uralského.^[1]
2. žijící ve volné přírodě
3. jsoucí prudké nebo ztřeštěné povahy
   • Štít zaduněl, Bell k zemi kles‘, tvář jeho smrtí bledá; v tom v mraku zazněl divoký křik: „Zabil’s mi otce, ó běda!“^[2]
4. jsoucí mimo zažité konvence
   • Měla na šatech hodně divoký vzor.

Překlad

1. necivilizovaný

   • angličtina: wild, savage
   • francouzština: sauvage
   • němčina: wild
   • polština: dziky
   • slovenština: divý
2. žijící ve volné přírodě

   • angličtina: wild
   • francouzština: sauvage
   • němčina: wild
   • židovská babylonská aramejština: בָּרָא
3. —
4. —

Synonyma

1. —
2. —
3. —
4. nekonvenční, extravagantní

Související

• divoce
• divokost

Dělení

• di-vo-ký