obcovat

Význam

  1. (zastarale) (obcovat s kým) stýkat se, jednat
    • U nás si mladý chlapec musí osvojit aspoň dočasně spoustu znalostí, ať ho to zajímá, nebo ne; ale jednat, obcovat s lidmi, reagovat na skutečné vlivy života, tomu se nenaučí.[1]
    • Divím se, že s tím hrdým člověkem vydržel jsi obcovat celý den.[2]
  2. (obcovat s kým) souložit
    • Ne jednou dopřála urozená paní hraběnce objetí manželova, nýbrž často, jednajíc tak opatrně, že nikdo ničeho nespozoroval, a hrabě stále se domníval, že obcoval nikoliv se svojí manželkou, nýbrž s tou, kterou miloval.[3]
  3. (archaicky) (obcovat čemu) být při něčem přítomen, účastnit se něčeho

Překlad

Synonyma

Související

Dělení

Další slova