omezenec

Význam

  1. omezený, rozumově podprůměrný, málo inteligentní či nevzdělaný člověk
    • Záleží v tom, že se polemizující musí uvést jako intelektuálně a mravně nadřaděny svému odpůrci; nebo, což je totéž, je nutno dát najevo, že odpůrce je omezenec, blbeček, skribent, tlachal, nula, dutá nádoba, epigon, taškář, nevzdělanec, onuce, plevel, zmetek a vůbec subjekt nehodný, aby se s ním mluvilo.[1]
    • Všichni velcí géniové trpěli v prvních fázích své kariéry, když stáli osamoceni se svými vizemi proti davu závistivců, omezenců a nechápavců.[2]

Překlad

  1. rozumově málo rozvinutá osoba

Synonyma

  1. zabedněnec, ignorant, analfabet

Související

Dělení

  • ome-ze-nec

Další slova