Jedna domovnice, nějaká paní Mašková, si koupila u hokynáře žemličky, a jak tu housku žmoulá, najednou ji něco píchlo do patra; tak si sáhla do huby a vyndá jehlu, která se jí zarazila do ponebí.[2]
Bezzubými dásničkami žmoulí maličcí, ostré zoubky do bílého těsta zarývají větší, po drobínku ulamují a dlouho jak kočky chutnají mlsná děvčata.[3]
