duch

Význam

1. (smyšlená) nadpřirozená bytost, nejčastěji bez fyzického těla, která je obvykle pozůstatkem zemřelého člověka
   • Věříš na duchy?
   • Trápil ho zlý duch.
   • Včera v noci jsme vyvolávali duchy.
   • My nejsme strašidla, my jsme duchové.^[2]
   • „Ne — ne — pane! Nepůjdu do lesa duchů! Les zlý — duch se zlobí — šeptá — křičí a — zabije.“^[3]
2. člověk s mimořádnými schopnostmi, nadaný člověk
   • Byl vůdčím duchem celé akce.
   • V salónu Berty Zuckerkandlové se stýkali přední duchové rakouské kultury.

Překlad

1. —
2. —
3. —
4. jedna ze tří částí člověka

   • angličtina: spirit, soul, ghost
   • francouzština: esprit m
   • latina: anima ž, animus m
   • maďarština: szellem, lélek
   • němčina: Geist m
   • portugalština: spírito m
   • ruština: дух m
   • slovenština: duch m
   • španělština: espíritu m, ánimo m
5. —

Synonyma

1. přízrak, strašidlo
2. osobnost

Související

• duše
• duchovní, duchovitý
• duchovenstvo
• duchař, duchařka, duchařit, duchařství

Dělení

• duch