hranice

Význam

1. myšlená čára na zemském povrchu oddělující dva státy nebo jiné administrativní jednotky
   • Česko má hranice se čtyřmi státy.
2. místo či hodnota, u níž nastává kvalitativní změna
   • Dostáváme se k hranicím lidských možností.
3. narovnaná hromada dřeva
   • Hranice vzplála.

Překlad

1. státní hranice

   • angličtina: border, frontier
   • finština: raja
   • francouzština: frontière ž
   • hornolužická srbština: hranica ž
   • italština: frontiera ž
   • latina: finis m
   • maďarština: határ
   • němčina: Grenze ž
   • polština: granica ž
   • ruština: граница ž
   • slovenština: hranica ž
   • švédština: gräns c
2. rozhraní

   • angličtina: boundary
   • finština: raja
   • francouzština: limite ž
   • maďarština: határ
   • němčina: Grenze ž
   • ruština: граница ž
   • slovenština: hranica ž
3. hromada dřeva

   • angličtina: pyre
   • finština: kokko
   • francouzština: bûcher m
   • italština: rogo m
   • němčina: Scheiterhaufen ž
   • slovenština: hranica ž

Synonyma

1. —
2. rozhraní, předěl, mez
3. vatra

Související

• hraniční
• hraničit
• hraničář

Dělení

• hra-ni-ce