konjunkce
Význam
- slovní druh, jenž slouží ke spojování větných členů či vět
- (v matematice) logická operace odpovídající spojce „a“
- (astronomie) zdánlivé přiblížení dvou nebeských těles na obloze
Překlad
-
slovní druh
- amharština: መስተፃምር
- angličtina: conjunction
- finština: konjunktio
- francouzština: conjonction ž
- hebrejština: מִלַּת־חִבּוּר
- italština: congionzione ž
- němčina: Konjunktion ž, Bindewort s
- ruština: союз m
- slovenština: spojka ž
- švédština: konjunktion c
-
—
-
přiblížení těles
- angličtina: conjunction
- francouzština: conjonction ž
Synonyma
- spojka
- —
- —
Související
Dělení
- kon-junk-ce