řku

Význam

1. (zastarale, knižně) první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa říci/říct/řeknout^[1]
   • „Hezčích chlapců ve vsi, ale když musím pravdu říci, tedy řku, že se mi přece žádný tak nelíbí jako on.“^[2]

Překlad

Synonyma

1. říkám

Související

• jářku

Dělení

• řku