boj

Význam

1. násilná činnost směřující k poškození jiných jedinců či jejich zájmů
   • Generál vyznamenal řadu vojáků, kteří v boji prokázali mimořádné nasazení.
2. (přeneseně) intenzivní činnost za účelem prosazení svých cílů
   • Ve sdělovacích prostředcích se rozhořel předvolební boj.

Překlad

1. násilná činnost

   • angličtina: combat, battle, fight
   • esperanto: batalo
   • francouzština: combat m, bataille ž
   • italština: battaglia ž
   • latina: pugna ž, proelium s
   • němčina: Kampf m
   • slovenština: boj m
   • srbština (cyrilice): борба ž
   • srbština (latinka): borba ž
   • starořečtina: πόλεμος m
2. intenzivní činnost

   • angličtina: fight, struggle
   • francouzština: lutte ž
   • němčina: Kampf m, Streit m

Synonyma

Související

• bojovník
• bojovný
• bojový
• bojovat
• bojiště
• bojůvka

Dělení

• boj