moc

Význam

1. schopnost něco vykonat nebo způsobit
   • Bylinky sesbírané o svatojánské noci mají obrovskou moc léčit.
2. možnost někoho ovládat nebo mít nad někým převahu
   • Svůj pocit moci si upevňoval týráním slabších dětí.
3. oprávnění autoritativně regulovat společenské vztahy nebo rozhodovat v konkrétních případech a tato rozhodnutí vymáhat
   • Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech a v mezích a způsoby, které stanoví zákon.^[1]
4. fyzická nebo duševní síla
   • Čaroděj již neměl moc použít dalších kouzel a byl svržen do bezedné propasti.

Překlad

1. schopnost něco vykonat

   • angličtina: power
   • francouzština: pouvoir m
   • latina: potentia ž, dicio ž, potestas ž
   • němčina: Macht ž
   • polština: moc ž
   • slovenština: moc ž
2. —
3. —
4. fyzická nebo duševní síla

   • polština: moc ž

Synonyma

Související

• mocně
• mocný
• bezmoc
• velmoc
• bezmocný

Dělení

• moc