norma

Význam

  1. pravidlo předepisující nějaký závazný způsob lidského chování
    • Evropská unie sice nevydala žádný předpis, který by zakazoval bít děti, ale zásada nepoužívat tento způsob trestu je přijímána jako nepsaná norma v civilizovaných zemích.[1]
    • Ti, kteří tvrdí, že zákon o rozhlasovém a televizním vysílání je technická, nikoli politická norma, nemají pravdu.[2]
    • Podle evropských norem musí být do roku 2010 všechny obce nad dva tisíce obyvatel napojené na kanalizaci.[3]
  2. dokument stanovující parametry či vlastnosti materiálu, výrobku, součásti nebo pracovního postupu
    • Některé československé státní normy platily ještě dlouho po zániku československého státu.
  3. normální, obvyklý stav
    • Odkládání rodičovství do věku přes třicet let se v poslední době stalo normou.
  4. (v matematice) funkce přiřazující vektoru či matici reálné číslo v analogii s délkou vektoru

Překlad

  1. to, co závazně předepisuje lidské chování

  2. dokument stanovující parametry či vlastnosti něčeho

    • němčina: Norm ž
  3. —
  4. —

Synonyma

  1. pravidlo, zákon
  2. standard, směrnice
  3. normál, normálnost, obvyklost, běžnost, zvyk
  4. —

Související

Dělení

  • nor-ma

Další slova