Skip to content
milost
Význam
- stav toho, co je milé
- přízeň, náklonnost (zejména vůči níže postaveným)
- Jsou kočky pýcha domu; v milosti je mají
i vážný učenec i ti, kdo v lásce planou
jsou měkké, úlisné i zimomřivé;
stranou že rády sedají, též jim se podobají.[1]
- (v náboženství) vše přispívající k dobru člověka, zejména duchovní povahy
- (v právu) institut odpuštění, zmírnění a zahlazení trestu (jednotlivci)
- President republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.[2]
- (archaicky) láska, laskavost, přízeň, jež za jistých okolností může být i povinností[3]
- V 30. hl. Dalimilovy kroniky čteme na př., jak knězi (knížeti) Václavovi, když byl u bratra na hody v Boleslavi, „jeden bohobojný“ dával osedlaného koně s výstrahou před úmysly Boleslavovými a jak sv. Václav mu odpověděl: „Toť jáz, báťo, dobřě vědě (vím). Z tvé viery děkuju tvéj milosti, ale juž sem byl živ i přieliš dosti…“[3]
Překlad
-
—
-
-
-
—
-
—
Synonyma
- rozkošnost, úžasnost
- —
- boží dar
- —
- —
Související
Dělení